Osoby patřící do rodopisné větve Šprojcarů

Sádek u Poličky a jeho okolí je místem, odkud pocházejí Šprojcarovi. V době, kdy vznikaly první zápisy do matrik, které se do dnešní doby zachovaly, však zde již existovaly nejméně dvě rodové větve nesoucí toto příjmení.

tree_small

-7. generace


Jan Šprojcar (?? - ??)

Nejstarším potvrzeným členem rodu Šprojcarů, který patří do naší větve je Jan Šprojcar.

Jan Šprojcar se asi narodil na začátku 18. století - o jeho narození nebyl v matrice pro Sádek a okolí nalezen zápis. Důvodem může být, že farář jeho narození zapomněl zapsat, nebo se narodil jinde a rodiče se odněkud přistěhovali. V té době bydlelo v Sádku a okolí již několik rodin Šprojcarů - např. roku 1706 se Mikuláši Šprojcarovi a jeho manželce Alžbětě narodil Jan, který však po roce zemřel.

První zápis v matričních knihách určitě patřící Janovi je z 31. 1. 1762[9] se Jan Šprojcar, vdovec, znovu žení, a to s Alžbětou Zimovou, nemanželskou dcerou Alžběty Zimové. Narodil se jim 22. 10. 1765 syn Martin[10] a 23. 4. 1768 syn Jiří[11]. To již bydleli ve vesnici Kamenec, kousek od Sádku. Dalším pokračovatelem naší rodové větve je syn Martin.

tree_small

-6. generace


Martin Šprojcar (22. 10. 1765, Kamenec - někdy před r. 1858, Starý Kamenec 51)

Chalupník Martin Šprojcar je potvrzený člen rodové větve, jeho jméno se vyskytuje v zápisu o narození jeho syna - opět Jana. V matrice oddaných je k datu 25. 5. 1788 uveden zápis sňatku Martina a Anny, rodem Andrlíkové.[12] Bydleli v Kamenci č.p. 51. Narodilo se jim celkem 10 dětí - Veronika (*27. 7. 1789)[13], František (*17. 10. 1790)[14], Anna (*27. 7. 1793)[15], Kateřina (*30. 9. 1795)[16], Veronika (*28.9. 1797)[17], František de Paula (*9. 3. 1800)[18], Filip (*27. 4. 1802)[19], Daniel (*16. 7. 1804)[20], Tereza (*6. 2. 1809)[21] a poslední Jan (*29. 6. 1811)[22].

Anně se 22. 8. 1816 v Kamenci 52 narodila nemanželská dcera Anna.[23] Veronika se 16. 2. 1819 provdala za Jana Macha. František de Paula se oženil s Marií Annou Pavlišovou, se kterou měl sedm dětí.

Pozn.: Roku 1785 byl v Kamenci zrušen Vosmekovský dvůr a rozdělen jednotlivým hospodářům do dědičného nájmu. Tak vznikla obec Nový Kamenec. Původní obec získala název Starý Kamenec.

tree_small

-5. generace


Jan Šprojcar (29. 6. 1811, Starý Kamenec 51 - před r. 1882, Sádek 15)

Jan se dvakrát oženil, poprvé 13. 10. 1858 s Františkou Mužíkovou, vdovou po Františku Izákovi,[24] a podruhé 23. 11. 1875 s Terezií Lorencovou, vdovou po Josefu Břeňovi.[25] Přestěhoval se zpět do Sádku, a to do č. p. 15.

S Františkou Mužíkovou měl čtyři děti - Jana (*15. 9. 1859)[26], Annu (* 25. 10. 1861)[27], Marii (22. 8. 1863)[28], Josefa (*6. 9. 1867)[29].

tree_small

-4. generace


Jan Šprojcar (15. 9. 1859, Sádek 15 - po roce 1909)

Jan se vyučil obuvníkem a 20. 8. 1882 se oženil s 22ti letou Albínou Trávníčkovou ze Sádku 30.[30] Pravděpodobně po její smrti a tříleté vojenské službě u 18. pěšího pluku se sídlem v Hradci Králové rodnou vesnici opustil a usadil se na Vraclavi č. p. 17. Zde pracoval jako dělník.

V nedalekém Vysokém Mýtě se seznámil s Annou Luňákovou z Vysokého Mýta č. p. 144-I. Jako 28letý se s ní 30. 1. 1888 ve vraclavském chrámu Nanebevzetí Panny Marie oženil.[31]

15. 8. 1907 se opět žení a to s 31ti letou Marií Helenou Haškovou (*15. 8. 1876) ze Zámrsku. Ta v té době měla již jedno nemanželské dítě jménem František. 9. 4. 1909 se narodil syn Jan. V té době žil Jan Šprojcar ve Vysokém Mýtě č. p. 156-I a pracoval jako cihlářský dělník.[32]

Pozn.: U jeho zápisu o křtu je dodatečný zápis, že 31. 3. 1913 se oženil s Annou Nespěšnou, rozenou Borovskou.[33] Je však možné, že se jedná o chybný zápis, protože se na stejné stránce matriky nachází ještě jedno narození Jana Šprojcara, ale z jiného rodu.

tree_small

-3. generace


Jan Šprojcar (9. dubna 1909 - 7. ledna 1996)

Jan Šprojcar (9. dubna 1909 - 7. ledna 1996, Vraclav 111)

Narodil se ve Vysokém Mýtě Janu Šprojcarovi pocházejícímu ze Sádku u Poličky a Marii Šprojcarové (rozené Haškové) původem ze Zámrsku. Měl ještě bratra Františka Haška, kterého měla jeho matka za svobodna.

Několik let žil s rodiči ve Vysokém Mýtě, ale před jeho patnáctým rokem (asi kolem roku 1923) se s ním rodiče přestěhovali na Vraclav. Zde se Jan Šprojcar vyučil sedlářem. 19. 1. 1930 se oženil s Františkou Votroubkovou z Vrchoviny, s níž měl tři syny, jeden z nich, František Šprojcar však v raném mládí zemřel.

Příliš dlouho asi nesedlařil, protože brzy po svatbě přijal zaměstnání v místní cihelně. Byla zde zaměstnána i jeho žena a získali zde i ubytování. Žili zde v malých domcích pro dělníky spolu s rodiči a malými syny. Někdy kolem roku 1964 se znovu stěhoval a to do jednoho domu na Vraclavi, kde dole v přízemí žil se svou manželkou a nahoře v prvním patře bydlel jeden z jeho synů. Se svým synem a manželkou pracoval v cihelně až do důchodu.

Ve volném čase se věnoval chovu králíků (odebíral časopis Chovatel), holubů a slepic. Králíkárnu měl umístěnu ve stodole, která sousedila s domem.

Ke stáří měl problémy s chůzí a ty se zhoršily hlavně po smrti jeho manželky v roce 1986. Stále ale měl zájem o svět kolem sebe a zachoval si zdravou mysl až do smrti. Zemřel 7. 1. 1996 ve vysokomýtské nemocnici na selhání srdce ve věku nedožitých 87 let.

Historický pohled na Vraclav. Na návrší kostel sv. Mikuláše,

Historický pohled na Vraclav. Na návrší kostel Nanebevzetí Panny Marie, v údolí dům, ve kterém žil ke stáří Jan Šprojcar se svou manželkou Františkou Šprojcarovou (roz. Votroubkovou).

 

Františka Šprojcarová (roz. Votroubková, 23. 2. 1911 - 22. 1

Františka Šprojcarová (23. 2. 1911 - 22. 11. 1986, Vraclav 111)

Narodila se ve vesničce Vrchovina u Chocně Jakubu Votroubkovi pocházejícím z Rybníčku u Nových Hradů a Františce Votroubkové (rozené Pražanové) původem z Miřetína u Skutče. Měla ještě dva bratry - Jiřího a Bohumila a pravděpodobně dvě sestry.

19. 1. 1930 se provdala za Jana Šprojcara z Vraclave. Narodili se jim tři synové, jeden z nich, František Šprojcar však v raném mládí zemřel. Františka se svým manželem pracovala v místní cihelně až do doby odchodu do důchodu.

Ke stáří trpěla stařeckou cukrovkou a zemřela 22. 11. 1986 v nemocnici ve Vysokém Mýtě ve věku nedožitých 76 let.

Jan Šprojcar a jeho manželka Františka

tree_small

 


Reference:

IO - index (= soupis) oddaných

O - matrika oddaných

IN - index narozených

N - matrika narozených

Většina matrik je zveřejněna na stránkách https://familysearch.org/ . První číslo je číslo matriky, druhé číslo je číslo strany.

[9] O 1663-143[10] N 1653-36[11] N 1653-101 [12] O IV 5514-35
[13] N 1654-184[14] N 1654-189[15] N 1654-199[16] N 1655-541
[17] N 1655-550[18] N 1655-562[19] N 1655-572[20] N 1655-581
[21] N 1655-514[22] N 1655-522 [23] IN 1685-223[24] IV 5514-35
[25] IV 5514-68[26] N 5509-87[27] N 5509-96[28] N 5509-106
[29] N 5509-128[30] O 5514-82[31] O 2725-76[32] N 6428-105
[33] N 5509-87



Šprojcarovi

Někteří členové vedlejších rodinných větví

(původně zařazeno v článku "Osoby patřící do rodopisné větve Šprojcarů")

| Autor: administrator | Vydáno dne 16. 08. 2012 | 563 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Šprojcarovi

Hranice a meze mezi obcí Vysokomýtskou a Tisovskou

Zemské deskyV publikaci "Paměti kraje a města Vysokomýtského" od Hermenegilda Jirečka jsem nalezl zmínku o Vondovi Hubkovi z Chotěšin, který by mohl být příbuzným mého Martina Hubky z Chotěšin, jenž zemřel někdy před rokem 1709.

Jméno se vyskytuje ve článku na str. 10 s názvem "Hranice a meze mezi obcí Vysokomýtskou a Tisovskou r. 1595". Je v něm popsán průběh vyšetřování a vymezení hranic mezi pozemky patřícím Vysokému Mýtu a vesnicí Tisová. Průběh zapsal v roce 1595 tehdejší komorník při zemských deskách. Zemské desky byly předchůdcem pozemkových knih a přestalo se do nich úplně zapisovat po roce 1948.[1]

Zde tedy je zmíněný článek:

| Autor: administrator | Vydáno dne 19. 05. 2012 | 540 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Šprojcarovi

Jak byli Tisovští biti na Horkách

Při svém hledání údajů o členech rodokmenu jsem našel stránky obce Horky a zde v archivu Horeckého zpravodaje vydání, v němž je článek zmiňující se o Matěji Kvapilovi.

Je to Matěj Kvapil (20.2.1724, Tisová - 2.3.1796, Tisová 39), který se také nachází v jedné z větví rodového vývodu Šprojcarů, vycházejícího od mojí praprababi, Marie Šprojcarové, rozené Haškové.

V článku se nachází, kromě jiného, přepis rozhovoru vyšetřujícího úředníka horeckého panského dvora s Matějem Kvapilem, při vyšetřování příčiny vzniku petice na zlehčení roboty. Ta měla vzniknout v roce 1769 a Matěj Kvapil byl panskými úředníky považován za jednoho z původců jejího vzniku.

Zde je odkaz na tento Horecký zpravodaj. Autorem článku je místní kronikář Milan Novotný a článek začíná na str. 18 a končí na str. 21.

Úprava článku z 31.7.2011:

Po návštěvě matričního úřadu ve Vysokém Mýtě v červenci 2011 jsem zjistil, že do té doby odhadovaný pár z rodu Janoušků z Vračovic není ten pravý v mém rodokmenu, a proto Matěj Kvapil nepatří přímo do mého rodokmenu, ale do jeho vedlejší větve. Škoda, byla by v rodinné kronice z tohoto zápisu pěkná zajímavost.


| Autor: administrator | Vydáno dne 09. 07. 2011 | 447 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Šprojcarovi

Rod Janoušků z Vračovic a Orlova

V září 2010 zveřejnil SOA Zámrsk další digitalizované matriky. Nalezl jsem mezi nimi i matriky z farnosti České Heřmanice, pod kterou spadala, kromě jiných, i obec Vračovice. Odtud podle informací od mého prastrýce pocházela jeho prababička z matčiny strany, která se odtud provdala do Zámrsku.

Z informací od prastrýce vím, že se tato prababička jmenovala za svobodna Anna Janoušková a že pocházela z Vračovic. Dnes je oficiální název této obce Vračovice-Orlov. V úvahu také proto přichází jako rodná vesnice obec Orlov. Podle mých odhadů se Anna Janoušková mohla narodit někdy kolem roku 1860 (její vnuk se narodil v roce 1909 a věk, kdy se narodí první dítě počítám asi na 25 let). Bohužel matriku narozených pro Vračovice v letech  1836-1922 (1140 sign. 6458 matrika N 1836-1922 kn 984) bude možné předkládat podle SOA Zámrsk až v roce 2023. Matriku oddaných nebo zemřelých pro Zámrsk nemám zatím také k dispozici. Rozhodl jsem se tedy zmapovat rod Janoušků z Vračovic a podle nejmladších zjištěných potomků odhadnout, která je ta správná rodová větev.

Nejstarším Janouškem, kterého jsem objevil do doby zveřejnění tohoto článku je Josef Janoušek z Vračovic 5. Od něj jsem vytvořil rozrod rodu podle údajů zjištěných z dostupných digitalizovaných matrik. Zde je tento rozrod znázorněn:


| Autor: administrator | Vydáno dne 19. 12. 2010 | 569 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Šprojcarovi

Obyvatelé s příjmením Šprojcar podle pověřených obcí

Pro přečtení článku následujte odkaz z nadpisu článku.

| Autor: administrator | Vydáno dne 11. 11. 2010 | 428 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Šprojcarovi

Vraclav

Seznámení s obcí

Mapa obce Vraclav z roku 1839 (Císařské otisky)

Obec Vraclav (původně Vratislav, později Vratslav) se nachází na výběžku výrazného terénního hřbetu oddělujícího údolí řeky Loučné s městy Vysoké Mýto a Litomyšl od úrodných rovin Chrudimska a Pardubicka. Již v době kamenné sloužilo území horního toku řeky Loučné jako důležitá spojnice Čech s Moravou. Význam oblasti nepolevil ani v raném středověku, kdy zde probíhala komunikace, dnes označovaná jako Trstenická stezka.


| Autor: administrator | Vydáno dne 25. 07. 2010 | 2336 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Šprojcarovi

Sádek u Poličky

Seznámení s obcí

Mapa obce Sádek z roku 1839 (Císařské otisky)

Sádek (německy Baumgarten) je malá vesnička ležící asi 5 km jihozápadně od Poličky (umístění na mapě). Název obce je odvozen od rybných sádků (haltýřů) nacházejících se kdysi na území obce, kde se pěstovala rybí násada pro místní rybníky. Ty zásobily rybami hlavně město Poličku. Německý název Baumgarten, který lze přeložit jako "sad" je mylný, protože zde nikdy ovocnářství nenalezlo výrazné obliby. Jak píše J. V. Štefka ve své kronice "Královské věnné město Polička v přítomnosti a minulosti": "Štěpařství jest u nás úplně zanedbáno, ač by opatrnou volbou druhů ovocných výborně mohlo prospívati."


| Autor: administrator | Vydáno dne 12. 07. 2010 | 3374 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Šprojcarovi

Četnost příjmení Votroubek v jednotlivých krajích a okresech

Podle statistik Ministerstva vnitra pochází rod Votroubků pravděpodobně z oblasti kolem Rychnova nad Kněžnou. V současné době (rok 2010) je totiž v okrese Rychnov nad Kněžnou evidováno 118 osob s příjmením Votroubek.

| Autor: administrator | Vydáno dne 11. 07. 2010 | 1643 přečtení | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Šprojcarovi

Četnost příjmení Šprojcar v jednotlivých krajích a okresech

Narazil jsem na webu Ministerstva vnitra na statistické údaje, kde se uvádí četnost jmen a příjmení v jednotlivých krajích a okresech. Napadlo mě, že tyto údaje by mohli podpořit mou domněnku o původu rodu Šprojcar (že pochází ze Sádku u Poličky ležícím v Pardubickém kraji).

Zjištěné údaje jsem vynesl do grafů a posuďte sami, co z nich vyplývá:


| Autor: administrator | Vydáno dne 10. 07. 2010 | 1051 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Šprojcarovi

Krátká úvaha o původu rodu Šprojcar

Podle statistik Ministerstva vnitra žilo v České republice k 28. 5. 2007 32 mužů a 30 žen s příjmením Šprojcar/Šprojcarová. Není to tedy příliš časté příjmení a podle mých domněnek všichni Šprojcarové mohou pocházet z jednoho místa, být potomkem jednoho "prvotního Šprojcara". Původně jsem si naivně myslel, že by mohli pocházet z Vraclavi, stejně jako moji nejbližší příbuzní. Ve Vraclavské kronice jsem však, narozdíl od rodin Pitrů, Tejnorů a Paďourů, které zde podle kroniky žijí od začátku 18. století, o žádném Šprojcarovi nenašel ani zmínku. Kořeny tohoto rodu tedy musí být jinde.


| Autor: administrator | Vydáno dne 30. 06. 2010 | 1077 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Ancestry - tvorba rodokmenu
WebZdarma.cz

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.

Design by Free Flash Templates

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language TOPlist MySQL Apache Web Server