Sádek u Poličky

Seznámení s obcí

Sádek (německy Baumgarten) je malá vesnička ležící asi 5 km jihozápadně od Poličky (umístění na mapě). Název obce je odvozen od rybných sádků (haltýřů) nacházejících se kdysi na území obce, kde se pěstovala rybí násada pro místní rybníky. Ty zásobily rybami hlavně město Poličku. Německý název Baumgarten, který lze přeložit jako "sad" je mylný, protože zde nikdy ovocnářství nenalezlo výrazné obliby. Jak píše J. V. Štefka ve své kronice "Královské věnné město Polička v přítomnosti a minulosti": "Štěpařství jest u nás úplně zanedbáno, ač by opatrnou volbou druhů ovocných výborně mohlo prospívati."

Rybníků bývalo na katastru obce kolem 35, většina patřila vrchnosti - městu Poličce. Péče o násadu a její přenášení do velkých rybníků patřila mezi robotní povinnosti. Do dnešního dne se nezachoval rybník ani jediný, největší, s rozlohou okolo 4 ha nacházející se v horní části obce, zanikl v roce 1970, kdy se jeho hráz protrhla a zničila jeden domek.

Obcí protéká meandrující Černý potok a Bílý potok, který 2 km jihozápadně od Sádku ústí u obce Borovnice zleva do Svratky. V údolí kolem těchto dvou potoků leží v délce téměř 4km bytová zástavba - Sádek má charakter údolní lánové vsi se zástavbou dvorcového typu. V roce 2001 měl Sádek 459 obyvatel. Nachází se zde obecní úřad, farní úřad s kostelem, základní a mateřská škola, kulturní dům s restaurací, hasičská zbrojnice a fotbalové hřiště.

V obci jsou evidovány tyto kulturní památky: areál kostela Nejsvětější Trojice, kostel, kaplička u kostela, kaplička u mostu, dům č.p. 8 s roubenou stodolou, dvorec č.p. 28, areál usedlosti č.p.29 - obytný dům s chlévy, roubený dvorec č.p. 33, dvorec č.p. 48, Boží muka.

Historie obce

Většina vesnic patřících do poličského poddanství byla založena okolo roku 1265. Na území Sádku, podél Černého a Bílého potoka, lze však předpokládat osídlení již před tímto datem. Četné místní rybníky jsou zmiňovány mezi majetkem náležejícím vrchnosti, pouze menší patřily sedlákům. Rybníky byly zakládány za panování Karla IV., ve druhé polovině 14. století, rušeny pak byly na počátku 19. století. Rybné sádky, kde se pěstovala rybí násada, byly rozmístěny na příhodných místech v obci. Násada se přenášela do panských rybníků. Tyto sádky zanikly se zrušením roboty.

První písemná zpráva spojená s obcí Sádek je závěť sádeckého občana Bartoně pocházející z roku 1463 a je uložena v poličském muzeu. Další zprávy, zejména v období do začátku třicetileté války jsou velice řídké, obec je většinou zmiňována v souvislosti s nedalekým městem Poličkou, do jehož majetku od roku 1474 obec náležela. V tomto roce koupili poličtí měšťané rychtářství i s okolními vesnicemi a tuto koupi potvrdil 25. únory 1474 král Vladislav II. "Získáním rychtářství nabyli Poličští neomezené moci ve sporech soudních. Od té doby sebe a své poddané ve všech věcech sami spravovali, řídili a zastupovali." jak píše J. V. Štefka.

Svých práv, výsad, statků a panství a majetku - vesnic Nedvězí, Telecí, Oldříš, Kamenec, Trhonice, Modřice, Sedliště, Sádek, Moravská Rybná a dalších nemovitostí byla Polička zbavena Ferdinandem I., kdy se stejně jako většina českých měst zúčastnila odboje proti němu a jejich porážce v roce 1546 král tvrdě omezil hospodářský i politický význam těchto měst.

Sádek byl spolu s ostatními konfiskovanými vesnicemi připojen k hradu Rychmburk. Poličtí měšťané neustále žádali o navrácení vesnic a teprve po deseti letech jim bylo vyhověno a zabavené obce včetně Sádku jim byly roku 1558 vráceny (ale až po zaplacení 750 českých grošů). 

Z roku 1581 pochází záznam o Prejtovském mlýnu v Sádku, dnešní budova č.p.16. V období stavovského povstání roku 1619 vysílá obec k tzv. mustruňku do stavovského vojska mimo jiné také tři zástupce sádeckých z tehdejších 36 usedlých obyvatel. Jsou to sedlák Kopecký, Jiří Sibicar a podruh Tomšíčků. Tito pak bojovali v bitvě na Bílé hoře. Porážkou českých stavů v této bitvě přišla Polička opět o své vesnice, které byly dány do správy císařskému rychtáři.

Po opětovném žádání o prominutí a navrácení privilegií a majetku obnovil a potvrdil Ferdinand II. r. 1628 Poličce privilegia a statky, ale pod podmínkou, že nepřijmou do své obce nekatolíky a tedy, že se zde nebudou moci usadit. To vedlo k odchodu několika občanů z Poličky a blízkého okolí.

V roce 1651 bylo obydleno 44 domů, ve vsi jich sice stálo více, ale po třicetileté válce zůstává hodně domů pustých. Dva největší statky stály na dolním konci vsi, později byly rozděleny. Zmiňován je statek č. 17, kde se r. 1654 uvádí jako majitel Urban Rampač. Dalším vlastníkem je již roku 1685 Pavel Rompoytl, později jméno změněno na Rompotl (zachoval se místní název Rompotlův les). Dalším gruntem, který se nacházel v Sádku byl Broklovský grunt, zmiňovaný v 18. století.

Pro obec Sádek byl také charakteristický vysoký počet mlýnů, bylo jich celkem šest (J. V. Štefka jich uvádí pět - čtyři panské a jeden selský) - patřil mezi ně již zmíněný Prejtovský mlýn, Čertovský mlýn, jehož historie sahá až do roku 1581, Pikhartovský mlýn (pojem Pikhart znamenal ve středověku, že se jednalo příslušníka náboženské šlechty) a Sedliský mlýn, zmiňovaný v románu Terezy Novákové "Drašar" a Lidmilův mlýn.

Kolem roku 1710 byla v obci postavena škola, kde se vyučovalo do roku 1792, kdy byla nákladem města Poličky vybudována nová "triviální škola". V letech 1710 - 1713 probíhaly také barokní úpravy zdejšího kostela zasvěceného Nejsvětější Trojici, samotný kostel je však mnohem starší, o čemž svědčí nápisy na zvonech pocházející z let okolo 1516. Původní kostel byl zasvěcen sv. Mikuláši.

V roce 1771 vydala Marie Terezie Toleranční patent, který znamenal svobodu náboženského vyznání - 20% obyvatelstva Sádku se přihlásilo k evangelíkům. V roce 1785 se poddaným na poličsku ulevilo díky zavedení Raabské reformy. Pole a pastviny byly měšťanům a poddaným rozděleny v dědičný nájem a robotní povinnosti změněny na peněžité náhrady. Koncem 18. století zde byla zřízena palírna a koželužna.

Až do roku 1848 patřila vesnice Sádek do panství poličského. To bylo v tomto roce zrušeno. V roce 1850 se Sádek stal součástí okresu Litomyšl, v roce 1855 okresu Polička, aby se v roce 1940 opět stal po zrušení poličského okresu součástí okresu Litomyšl. Rok 1849 znamenal konec rychtářského úřadu, který byl ve vsi od roku 1771 - 4. března 1849 byla všem obcím udělena samospráva, která trvala v Sádku až do roku 1945. 

Mezitím byla v roce 1879 slavnostně otevřena nová trojtřídní škola (její budova slouží jako škola dodnes) a v roce. 1898 postavena lokální dráha z Poličky do Skutče, která vede přes katastr obce. Téhož roku byla postavena fara. V roce 1906 bylo zřízeno v 1. patře hostince nové sídlo poštovního úřadu Sádek u Poličky. Koncem 19. století měl Sádek 107 domovních čísel.

Přelom 19. a 20. století byl poznamenán zakládáním nejrůznějších spolků - v roce 1902 - založen spořitelní a záložní spolek, 21. 6. 1903 -  založen Sbor dobrovolných hasičů a po vzniku samostatného Československa zakládány v roce 1920 další spolky - Divadelní a ochotnický spolek Klicpera, tělocvičné jednoty Sokol a Orel.

Rozvoj obce byl přerušen v letech 1914 - 1918 1. světovou válkou, do níž postupně narukovalo ze Sádku u Poličky 136 vojínů (z nichž se 23 nevrátilo živých - v roce 1935 jim byl postaven pomník padlých). V roce 1925 byla v Sádku zapojena telefonní ústředna, postavena veřejná hovorna a zapojeny čtyři stanice. O dva roky později došlo k položení prvního vodovodu a v roce k 1932 k elektrizaci obce v délce 8,6 km. V této době zde bylo funkčních celkem šest mlýnů, z toho dva s vodními pilami; 1 cihelna, 1 parní pila, tírna lnu, 3 hostince, 3 obchody se smíšeným zbožím. Obyvatelstvo se živilo hlavně polním hospodařením a domácím obuvnictvím pro továrny v Poličce a ve Skutči.

Po únorové revoluci v roce 1948 došlo v Sádku k dalším změnám. 13. 11. 1952 zde bylo založeno JZD a v roce 1971 vybudováno veřejné osvětlení.

Vývoj počtu obyvatel v letech 1620-1999:

	1620	1843	1869	1900	1930	1961	1991	2001
Muži							220	232
Ženy							225	227
Celkem	36	647	724	770	752	567	445	459

 V roce 1847 bylo v Sádku 109 domů.

Více:

• Historie obce Sádek

Zdroje:

• Územní plán obce Sádek - průvodní zpráva
• Jan Václav Štefka: Královské věnné město Polička v přítomnosti a minulosti. V Poličce 1893.
• Stanislav Konečný: Poličsko. SERSUM, Tišnov 2005
• Popis králowstwí českého čili podrobná poznamenání wšech dosawadních krajůw, panstwí, statkůw, měst, městeček a wesnic, někdejších hradůw a twrzí, též samot a zpustlých osad mnohých w zemi České, s udáním jejich obywatelstwa dle popisu r. MDCCCXLIII
• Vlastivědný sborník okresu litomyšlského a poličského "Od Trstenické stezky", ročník II. (1922 - 1923), březen, číslo 7., str. 42