Kterak naši před 100 lety hospodařili

Naše město Polička bylo město hospodářské. V každém domě měli větší počet krav, ale ve městě se mléko neprodávalo. Každý si musel mléko spotřebovat sám. Proto z něho dělali sýr a tvarůžky. Než Polička vyhořela, byla prkna vystrčena z lomenic a na nich se sušily tvarůžky, které byly tak tvrdé, že je mnohdy nebylo lze ani ukousnouti.


V Poličce byl obecní pastýř. Denně vytruboval a na to znamení z každého domu vypouštěli dobytek na ulici, aby šel s pastevcem. V Limberské (teď Masarykově ulici) často braly krávy hokynářům ovoce a zeleninu nebo krámy shodily. Krávy se pásly na obecních pozemcích. I na Šibenném vrchu se páslo. Již to zaniklo.
Protože lidu přibylo a bylo třeba více půdy, lid chudší si skopal motykami a rýčem pozemek, jež od toho dostal název "kopajna". Tam pěstovali obilí a brambory. Ty pozemky měli k užívání 6 roků. Když ta lhůta uplynula, přišel pozemek do dražby a nájemce toho pole musil dražbou přidati 5 krejcarů a náleželo mu zase dále 6 roků. Majetníci větších pozemků, které byly mezi sebou seřazeny od cesty k cestě, musili míti na nich stejné obilí zaseto, poněvadž se pásávalo na pozemcích (úhorovalo se a na tom se páslo). Dříve bývala tak mokrá léta, že naši předkové buď vázali obilí na prknech, nebo odnesli je na mez a tam vázali.
Býval nedostatek bramborů a obilí a proto se lidé živili řepou. Ta se vařila celý den, až byla hodně rozpečena; potom se teprve jedla. Jedli ji třikráte denně. Brambory byly velice malé; jedli je málo. Ječmennou moukou se klechtalo a dělaly se jíšky. Když děti měly ve čtvrtek prázdno, šly k sousedovi, který měl stupu u tam si nadělaly krup. Ty se vařily v mléce. Polévky zaklechtané byly tak husté, že se na nich lžíce udržela. Byla-li řidší, mnohý čeledník řekl: "Byla řídká polévka, nemohu ve stodole mlátit". Protože nebylo chleba, jídávali jen polévky. Tak byl lid nuzně živ.

Popelková Kristína, žákyně měšť. školy v Poličce.

Vyšlo ve Vlastivědném sborníku okresu litomyšlského a poličského "Od Trstenické stezky", ročník I. (1921 - 1922), březen, číslo 7.